duben, 2013

Šperky s kouskem fantazie

Šperky s kouskem fantazie je kolekce drobnějších šitých náhrdelníků pro všední den. Ty jsou vytvořeny pro vás, které se chtějí potěšit  šitým originálem a nerady nosí velké šperky.

Inspirací ke každému náhrdelníku byl tvar a barva středového kamene, který nese vlastní příběh.

Můžete se těšit na další, které připravuji.

A zde jsou:

Růžový sad

Růžový sad

V růžovém sadě je umístěna stará červená lavička. Červený lak zrůžověl a lavička skoro mizí mezi tou záplavou růží . Jen zahradník o ní ví a každý den tam svačí.

Opět je krásný den a zahradník usedá na svou lavičku. Svačí. Jedna růže se k němu nakloní a on ji pohladí. Růže se rázem promění. Zahradník překvapeně hledí na usměvavou paní. Na krku náhrdelník, šat lněný, ruku zahradníkovi nabízí.

Rybníček mezi maceškama

Rybníček mezi maceškama

“Fialové macešky mám nejradši,” povídá motýl motýlovi. “Je tu krásně, jezdím sem pravidelně na dovolenou.”

“My tu jsme s rodinkou poprvé, ” opáčí druhý motýl a mrká na manželku. Ta pozoruje dětičky jak si hrají na břehu pod maceškami. “Krásně ty macešky stíní a ta voda, jak se třpytí. Sem budeme lítat pravidelně,” libuje si paní motýlová.

Zapadající slunce s vážkou

Zapadající slunce s vážkou

lítat si nad vodou
prohánět vlnky

lítat si nad vodou
sbírat sluneční třpyt

slunko zapadá

červenám
červenám se

Měsíční zrcadlení

Měsíční zrcadlení

Jak asi vypadám? Ptal se Měsíc hvězd.

Jedno souhvězdí říkalo tohle, jiné tamto  a některé hvězdy mlčely. Měsíc byl smutný a schoval se. Pak zase rostl, ale nerad a už se těšil na ubývání. Tu prolétla kolem tetka kometka a poradila Měsíci, ať se podívá na sebe do vody.

Od té doby je Měsíc u vody vždy největší

Tam hluboko v lese

Tam hluboko v lese

Tam hluboko v lese, kde bludný kořen k jiné cestě vybízí, kde roste samá přeslička a čarovné byliny, tam je malá chaloupka. Ne, není z perníku, ale z poctivého dubu. Tedy obyvatelé chaloupky bydlí uvnitř Dubu. Starají se o lesní hospodářství – stromy, květiny, ptáky, zvířátka, houby, ale i hmyz, prostě o všechny. A když mají tvorové bolístky chodí si k moudrému panu Dubákovi pro radu.

Violet lady

Violet lady

Jednou se procházela vznešená paní Violetta po své zahradě. Těch vůní a květin. Šla úzkou cestičkou a cosi ji táhlo k brance. Chtěla ji otevřít, podívat se, co se skrývá za zahradou. Najednou se tu objevily stráže a nechtěly Violettu pustit dál.

Violetta si řekla, že to zkusí jindy. Otočila se a stráže zmizely. Tak uplynulo 7 let a Violetta skoro běžela k té brance na konci zahrady. Skoro se dotkla branky a … stráže. Zase tu byly. Zkoušela se přes ně dostat, ale marně. Zvědavá o to víc, co se skrývá za její zahradou, za brankou. Stráž mlčela a Violetta odkráčela s hlavou sklopenou.

Uplynulo dalších 7 let a Violetta oslavila své 35. narozeniny. Běžela k brance, dotkla se kliky a … otevřeno.

Na korálovém útesu

Na korálovém útesu

Voda kvete červeným korálem a rybky se prohánějí jako kdyby neměl končit den. Voda je šťastná, cítí se plná a krásná.

Začal svítit měsíc a voda si hraje s jeho obrazem, povídá si tiše s hvězdami a skrývá svá tajemství. Čeká…