Kolekce aneb šperky se společným tématem

RSS feed for this section

Malované vzpomínky

Po delší době nová kolekce drobných šperků, která volně navazuje na kolekci šperků s kouskem fantazie. I tyto šperky jsou vytvořeny pro vás, které se chtějí potěšit  šitým originálem a nerady nosí velké šperky. Ústředním motivem a inspirací jsou malované kabošony od Zuzany Hampelové.

Šperky probouzí představivost a evokují mi Monetovy obrazy. Každopádně každý kabošon ve mě probouzí malý příběh, který bych vám ráda sdělila a šperk jím opředla. Tímto pak máte naprosto originální šperk s jedinečným příběhem a tak trochu tajemstvím.

Zde jsou malované kabošony, které budou zpracovány do Malovaných vzpomínek:

prehled

A zde jsou již první šperky:
fialovy-pokoj1Fialový pokoj

Vzpomínám si jako by to bylo včera. Ten pokoj a jeho barvy, především růžová a fialová. A hlavně na madam, které pokoj patří a svou úzkostlivou péčí ho udržuje stále tak pěkný, útulný a voňavý. Ano, voňavý po makronkách a kávě. Vždy jsme tady sedávaly a rozebíraly radosti a strasti našeho života, ale i života ostatních. Především sousedky Běty, kterou jsme obdivovaly, ale nikdy jí to neřekly do očí, což byla nejspíš chyba…


fallen-angel1Fallen angel

Bylo to v noci, už nevím která noc to byla, ale byl táborák. Pečlivě připraven dle astrologických indicií. Nakonec trochu pršelo ale oheň se udržel. Všichni jsme se dívali do ohně a přemýšleli si o svém. Tu jsem ji spatřil, jak tam tančí, přímo uprostřed, jak se kroutí do rytmu praskajícího dřeva. Říkala, že je zakletá v ohni, ale je tak spokojená. Oheň je mocný, ale mě nepohltí a tak tu tančím a slavím život…


Dubové listí

Procházel jsem se cestou v dubovém lesíku, listí bylo zbarvené barvami slunce. Zvlášť jsem si ale zamiloval ty hnědé odstíny, hlavně když se odráželi v paprscích. Nasbíral jsem si jich pár v upomínku jako každý rok, abych si připomněl …


zlate-jezeroZlaté jezero

Byly doby, kdy jsem se plavil po mořích a oceánech a byly doby, kdy jsem vlastnil skvělou loď. Ty doby už jsou dávno pryč a přesto jsem spokojen se svým domem u Zlatého jezera. Ptáte se proč zlaté? Ne zlato tam opravdu nenajdete, ale má kouzelnou moc uchovávat vaše nejryzejší a nejkrásnější vzpomínky čerstvé, jakoby se udály před chviličkou…

Schovaný úplněkSchovaný úplněk

Byla noc a hvězdy se utekly schovat. Jedno oko hledělo na tu spoušť, cos mi zanechal. Opuštěna (a s odstupem času je to dobře). Slza ukápla a měsíc se schoval. Byla jsem absolutně sama plná myšlenek co dál…Další den jakoby se nic nezměnilo a měsíc opět vystrčil svou tvář, tentokrát tak jasnou a já se cítila plná světla a nových dní…

na horáchNa horách

Sněžilo tak moc, že jsme neviděli už ani na krok. Sami a bez signálu, na nohou lyže a dlouhá cesta ke zdolání. Tyhle situace posílí sebevědomí. Naštěstí jsem tam nebyla sama a tak jsme si byli oporou…

Piknik3Piknik

Ach loňské léto, kde jsi. Slunce zlatilo trávu a všude samý květ. Rozhodli jsme se pro piknik pod starou olší nedaleko našeho domu. Tak tiché a laskavé prostranství, ptáci cvrlikali a my popíjeli lahodné víno a jedli připravené jídlo. V nestřežený moment jsi mne políbil…

prorůstámProrůstám

Jsem zamilovaná, prorůstám sama sebe, prorůstám do země, vyrůstám ze země až k nebi a ještě dál. Motýli v břiše zní, slyším tu píseň a následuji své srdce…

Šperky s kouskem fantazie III

Po dlouhé době navazuji na úspěšné šperky z kolekce “Šperky s kouskem fantazie”. Předchozí články si můžete přečíst zde:

První část

Druhá část

a následuje třetí a doufám, že ne poslední.

Tu je máme:

Colourful sky

Colourful sky

Ve vzdálené galaxii hledí si zamilovaně do všech svých očí a hvězdy padají. Země je zlatá a nebe pak modré, zelené a rudé.
To je nádhera telepaticky se vyjádří jeden z nich a druhý na souhlas mrkne. Obejmou se a pozorují nikdy nekončící  hvězdnou noc….

Forest gold

Forest Gold

Je tma a zeleno. Zatoulala se. Co teď? Tady vede nějaká cestička a všechno se jakoby ohýbá tím směrem. Dobře půjdu tam a snad budu mít štěstí. A co když ne? To nevadí, stejně jsem se ztratila. I motýl tudy letí. Tak jo. Jdu.

Hle domeček a konec duhy. Zaklepu. “Haló… je tu někdo?” Dveře se zvolna otevřou. Tak já tedy vstoupím.

“Jen pojď dál děvenko, tady jsi v bezpečí.”
“Děkuji. Ztratila jsem se a hledám cestu domů.”
“Moje milé děvče doma už jsi.”

Rosie

Rosie

Moje milá Rosie,

tolik mi scházíš, chtěl bych tě tu mít u sebe. Ta vzdálenost je nesnesitelná….

Tvůj Albert